Zkušenosti z praxe: Jak může reporting udržitelnosti posílit konkurenceschopnost evropských podniků

S projevem zaměřeným na zkušenosti s reportingem udržitelnosti a návrhy na jeho zefektivnění, vystoupil na veřejném slyšení Výboru Evropského parlamentu pro právní záležitosti Filip Gregor z Frank Bold. Gregor je vedoucí sekce odpovědných firem a hlavní ESG expert v expertní skupině Frank Bold a také člen Sustainability Reporting Board v EFRAG, ve Výboru představil výsledky dlouholeté odborné práce i konkrétní doporučení k implementaci nové legislativy včetně směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive).

Přečtěte si hlavní závěry a celé znění jeho projevu.

Historické souvislosti a důležitost regulace

Gregor připomněl vývoj evropské politiky v oblasti udržitelnosti, která začala dobrovolnými rámci, ale postupně – zejména po finanční krizi v roce 2008 – přešla k závaznější regulaci. Směrnice o nefinančním reportingu z roku 2014 (NFRD) sice vedla k rozšíření tematického záběru firemních zpráv, ale často chyběla srovnatelnost, konkrétnost a relevance. Výzkumy Frank Bold, která se zabývaly stovkami reportů evropských firem, v minulosti ukázaly, že valná většina firem ve svých výkazech neuváděla podstatné dopady ani souvislosti s vlastní činností, což činilo data pro investory i veřejnost málo užitečnými.

‍Přínosy směrnice CSRD a potřeba její podpory

Podle Gregora se první analýzy zpráv vypracovaných podle nové směrnice CSRD jeví mnohem strukturovanější a kvalitnější. Upozornil však, že kvalitní reporting nevzniká automaticky, ale vyžaduje jasná pravidla a efektivní metodiku. „Bez závazného rámce by většina podniků nepodávala smysluplné a použitelné informace,“ uvedl Gregor.

Zároveň zdůraznil, že obavy ze zátěže, kterou CSRD představuje, by měly být zasazeny do kontextu – náklady jsou relativně malé ve srovnání s obratem firem a hodnotou dat pro investory. Například firmy reportující přes CDP identifikovaly klimatické příležitosti v hodnotě přes 3 biliony eur, přičemž investiční náklady představovaly pouze zlomek této částky.

‍Návrhy na zefektivnění implementace

V návaznosti na tzv. Omnibus, který má usnadnit zavádění CSRD, předložil Filip Gregor čtyři konkrétní doporučení:

1. Zjednodušení a zpřehlednění ESRS (evropských standardů pro reporting):

Mnohé problémy vznikly z nepochopení flexibilních požadavků (např. posuzování významnosti). Zkušenosti ukazují, že zjednodušení lze dosáhnout bez ztráty kvality – např. skandinávské firmy zpracovaly kvalitní reporty na 50 stranách.

2. Potřeba odvětvových pokynů:

První zprávy podle CSRD ukazují výrazné rozdíly i u podobných firem ve stejném sektoru. Gregor doporučuje vydávat zatím spíše metodické pokyny než formální normy, aby bylo možné reagovat pružně a vyhnout se pře-regulaci.

3. Podpora pro středně velké podniky:

Dobrovolný SME standard (VSME) nevyhovuje firmám se střední kapitalizací, které potřebují podrobnější návod, jak vykazovat rizika a dopady. Tyto firmy často sahají zpět k plným ESRS, což zvyšuje složitost.

4. Zajištění funkčního přístupu k informacím z hodnotového řetězce:

Gregor varoval před právní nejistotou, která by vznikla omezením požadavků na hodnotový řetězec. Navrhuje vyjasnění v rámci směrnice CSDDD, že informace mají být shromažďovány na základě rizikového přístupu, s využitím sekundárních dat, a že CSRD má požadovat pouze data o významných dopadech a klíčových emisích.

Závěr: Data jako nástroj konkurenceschopnosti

Z projevu vyplynulo jedno hlavní sdělení: kvalitní reporting není byrokratickou přítěží, ale strategickým nástrojem. Firmy, které dokáží zachytit a využít příležitosti v oblasti udržitelnosti, mohou získat konkurenční výhodu. Gregor proto apeloval na zákonodárce, aby se při zvažování změn zaměřili na praktická a daty podložená zlepšení, nikoliv na oslabování celkového rámce.

Celý záznam si můžete pustit zde.